Nyní byste se měli dívat na přihlašovací výzvu Linuxu, který jste právě nabootovali z pevného disku. Gratulujeme!
Na stránkách GNU/Linux post-install procedures najdete několik dobrých podnětů k tomu, co dělat po instalaci, abyste minimalizovali pozdější problémy.
V závislosti na tom, jak probíhala instalace, možná teď potřebujete vytvořit účty, změnit hostname (jméno počítače), nebo (pře)nastavit X. Je mnoho věcí, které by se mohly nastavit, včetně zálohovacích zařízení, SLIP/PPP spojení k poskytovateli internetového připojení, atd...
Dobrá kniha o administraci UNIXových systémů jistě pomůže. (Doporučuji Essential Systems Administration vydanou u O'Reilly and associates.) Tyhle věci budete shromažďovat postupně časem. Taky byste měli přečíst další linuxová HOWTO, jako třeba NET-3-HOWTO a Printing-HOWTO, kvůli informacím o dalších konfiguračních úkolech.
LILO je bootovací zavaděč, který může být použit k výběru jak Linuxu, MS-DOSu, tak i dalších operačních systému v okamžiku bootování. Je možné, že vaše distribuce automaticky nastaví LILO v průběhu instalační fáze. Pokud ano, můžete přeskočit zbytek této sekce.
Pokud jste nainstalovali LILO jako primární bootovací zavaděč, pak bude obsluhovat bootovací proces pro všechny operační systémy na vašem zařízení. To pracuje v pohodě, pokud jedinými dalšími operačními systémy nainstalovanými ve vašem počítači jsou MS-DOS nebo Windows. Ovšem, vy můžete mít nainstalovaný OS/2, který má svůj vlastní bootovací manager. V tomto případě byste měli dát přednost OS/2 bootovacímu manažeru jako primárnímu zavaděči, a LILO používat jen jako sekundární zavaděč k bootování Linuxu.
Důležitá poznámka pro lidi používající EIDE systém: Vzhledem k omezením BIOSu by bootovací sektor libovolného operačního systému měl pobývat na jednom z prvních dvou fyzických disků. Jinak LILO zatuhne po vypsání "LI", bez ohledu na to, odkud jej spouštíte.
Pokud musíte konfigurovat LILO ručně, pak to představuje editaci souboru /etc/lilo.conf. Níže uvádíme příklad tohoto souboru, kde linuxový root oddíl je na /dev/hda2 a MS-DOS je nainstalován na /dev/hdb1 (tj. druhém harddisku).
# Řekni LILO, aby se nainstalovalo (samo) jako primární bootovací zavaděč na /dev/hda
boot = /dev/hda
# Který bootovací obraz instalovat; tohle byste nejspíš neměli měnit
install = /boot/boot.b
# Údaje pro bootování Linuxu
image = /vmlinuz # Kernel je v /vmlinuz
label = linux # Pojmenuj to "linux"
root = /dev/hda2 # Použij /dev/hda2 jako root filesystem
vga = ask # Zeptej se na mód VGA
append = "aha152x=0x340,11,7,1" # Tohle přidej mezi bootovací volby,
# kvůli detekování scsi řadiče
# Údaje pro bootování MS-DOSu
other = /dev/hdb1 # Tohe je MS-DOS oddíl
label = msdos # Nazývej ho "msdos"
table = /dev/hdb # Tabulka oddílů pro druhou diskovou jednotku
|
Jakmile jste upravili soubor /etc/lilo.conf, spusťte /sbin/lilo (musíte být přihlášeni do systému jako root). To nainstaluje LILO na váš disk. Upozorňuji, že příkaz /sbin/lilo musíte spouštět vždy po rekompilaci kernelu, abyste na něj správně zaměřili bootovací zavaděč. (To je něco, o co se teď nemusíte zajímat. Jen si to zkuste pamatovat.)
Povšimněte si, jak používáme volbu append v /etc/lilo.conf ke specifikování bootovacích parametrů tak, jak jsme to dělali, když jsme bootovali ze zaváděcí diskety.
Nyní můžete rebootovat váš systém z pevného disku. Standardně bude LILO zavádět ten operační systém, který je na prvním místě v konfiguračním souboru - to jest v tomto případě Linux. Pokud chcete vyvolat bootovací menu, abyste mohli vybrat jiný operační systém, držte stisknutý shift, nebo ctrl v čase bootování systému. Měla by se vám objevit nějaká takováto výzva:
Boot: |
Sem zadejte jméno operačního systému, který se má zavést. Jméno je převzato z údaje label v konfiguračním souboru; zde tedy linux a msdos). Rovněž můžete stisknout tab a seznam jmen se vám vypíše.
Nyní řekněme, že byste chtěli používat LILO, jako sekundární bootovací zavaděč. Například, když chcete bootovat Linux z Boot Managera OS/2.
Abyste mohli nabootovat z Linuxového oddílu z OS/2 bootovacího manažera, musíte vytvořit tento oddíl s použitím OS/2 FDISKu (ne linuxového), a zformátovat oddíl jako FAT nebo HPFS, aby o něm OS/2 věděl. (To je význam sloganu: IBM pro vás! :o)
Aby váš LILO bootoval Linux z OS/2 Boot Manageru, musíte instalovat LILO pouze na Linuxový root filesystém (v předchozím příkladu by to byl /dev/hda2). V tomto případě by měl váš konfigurační soubor LILO vypadat nějak takhle:
boot = /dev/hda2 install = /boot/boot.b compact image = /vmlinuz label = linux root = /dev/hda2 vga = ask |
Povšimněte si změny v řádku boot. Po spuštění /sbin/lilo byste měli přidat linuxový oddíl do Bootovacího Manageru OS/2. Tento mechanismus by měl fungovat i u bootovacích zavaděčů jiných operačních systémů.